Duben 2012

Nadal opět zvítězil

29. dubna 2012 v 18:56 | ondina |  Sport
Nadal právě proměnil matchball ve finále turnaje v Barceloně. Hrálo se na antuce, které Nadal vládne.

Porazil krajana Davida Ferrera 7:6, 7:5.
Oba se předvedli jako praví gentlemani v okamžiku, kdy za stavu 2:1 pro Ferrera v prvním setu, se udělalo někomu v hledišti špatně. Zajímali se, zda zdravotníci zvládnou situaci. Tak snad vše dobře pro toho diváka dopadlo .

Gratuluji Nadalovi, chválím Ferrera a přeji oběma hodně štěstí v nadcházející sezóně.


Ondi.

Atelier duše 8.

26. dubna 2012 v 15:47 | ondina |  Povídky
Vcházíme do luxusní restaurace. Neunikneme jedinému z párů očí, které se stejně jako my, přišly navečeřet, poznat se, sblížit se. Všechny obdivné pohledy směřují k Lindě a já jsem velmi pyšný, že smím být po boku takové hvězdy. Něco tak krásného jsem zatím ještě nezažil. Objednal jsem stůl už předem, protože v pátek večer je i v těch nejdražších restauracích plno. Nechtěl jsem nic riskovat. Přál bych si, aby bylo vše dokonalé. Ale co chci nejvíc? Aby se Linda cítila skvěle, uvolněně a hlavně šťastně. Protože právě díky ní prožívám ty samé pocity já sám.


Chybí mi RŮŽE

25. dubna 2012 v 11:27 | ondina |  Guns N´Roses
Přeji vám krásný den! :-*

Jediná skladba z již klasické trilogie mi tady stále chybí.
Milovaný Déšť tu byl mnohokrát, stejně tak jsem zde uvedla i Don´t Cry. Jeden klenot stále chybí.

Jde o další perlu z pokladnice legendárních Guns N´Roses. Asi už všichni tušíte, o jakou skladbu půjde.
Estranged. Ale korunní princezna - This I Love - má také, co říci...

Dám vám hádanku. Co se Ondi v písni líbí nejvíc? ONE, TWO... Alone a...
Anooo, 1:0 pro vás. Shodujete se jistě na jediném, Slash. A zde, jak pan Hudson zvedne ruku po "one, two".♥♥♥ Slash a jeho kytara. Stejně po "Alone..."Krása!
Je ještě něco, co mám na písni tolik ráda. A nejsou to umyté vlasy v ručníku pana Hudsona... x))
Hlavně jde o "live" verzi, kterou tady máte a toho blond fešáka. Nejlepší je, když tam tak pěkně "hačá" během hry Dizzyho.
Na ČB obrázku je právě zmiňovaný blond fešák Michael "Duff" McKagan a ten vedle, to je Slash. Já vím, že je znáte, jen pro pořádek.


Ne, nejhezčí jsou okamžiky, kdy jsou pánové McKagan a Hudson "spolu". A jak oba hází hřívou, všímáte? Slash teda neustále a on by prostě nežil, kdyby si "neposkočil" na podiu.
Michael je prostě naše blond modelka.

Ale stejně to není TO, co jsem chtěla zdůraznit.
Protože sama hraji na klavír, miluji piáno v písních, proto je jasné, že i ZDE*.
Samozřejmě Slashovo kytarové sólo, jak drží tón, to je až neuvěřitelné a i Roseho hlas, který kopíruje melodii tak, jako bych vnímala samotné vlny na moři.

Young at the heart and it gets so hard to wait
When no one I know can seem to help me now...

´Cause I see the storm getting closer
And the waves they get so high

I´ll never find anyone to replace you...

I never wanted it to die


Nikdy bych nevěřila, že napíšu něco takového o Axlovi, my dva se moc "nekamarádíme". Co, nebo spíše KDO je důvodem, je známo. Ale nyní vás všechny překvapím. V té live verzi z Tokya - panečku, tam je Rose skvělý. Vážně jeho hlas obdivuji. A navíc, tam mu to normálně sluší. Kdyby se "trochu" oblékl, seklo by mu to velice.
A všimli jste si pana Hudsona? Do půl těla svlečený, ale hlavně, že nezapomněl svůj klobouk... x))

Pro srovnání opět verze "nových" Gunners, kde je Mr.Ashba. Ale, bohužel, tady si tedy moc nezahrál... Proč ta sóla tak sekají?


Pane Ashbo, proč jste nehrál veškerou kytaru, když jste lead guitarist?? Bumblefoot nebo jak si ten pán říká, mi není vůbec sympatický. A už vůbec ne během Deště! Vrrr! Navíc některé tóny jsou jiné, že? Saul to hraje trochu jinak... Hlavně svou kytaru miluje a přímo každou strunu hladí!

DJ ASHBA tady chybět nemůže!

MILUJI jednu část klipu! ♥ Ano, opět jde samozřejmě o Slashe, kdy "vystoupí" z moře a hraje...♥♥♥
Daren zdvihne nakonec během svého sóla kytaru úplně stejně jako pan Hudson, jen... Slashe nemůže nahradit vůbec nikdo. Ani krasavec se safíry, chcete-li očima barvy moře u francouzského pobřeží a jistě obrovským talentem (asi po mamince) pohupující nožkou a krásným úsměvem... x))
No, nevadí. Vychutnejte si další z rockových drahokamů. A když se vám bude chtít, napište, která verze se vám líbí víc.

Krásný zážitek s Estranged přeje
vaše šťastná Ondi!♥

Atelier duše 7.

24. dubna 2012 v 15:36 | ondina |  Povídky
Ankh. Jako egyptský hieroglyf označuje život.
Velké T spojené s kruhem východ slunce.. Klíč k životu.
Ale k věčnému životu je nutná oběť!

Před 37 hodinami…

"Bello, hned tam přijedu," ukončím hovor se svou nadřízenou, vracím se ke svému autu a dojedu na místo činu.

Blížím se k mrtvému tělu, nad kterým se sklání Isabel a náš koroner. Na první pohled je jasné, že je vrahem ON. Nikde není jediná kapka krve, oběť má rozpárané břicho. Budou jistě chybět játra. Dnes však oběti nepodřezal hrdlo, aby zakryl maličký vpich od kanyly v jugulární žíle.


Atelier duše 6.

24. dubna 2012 v 14:30 | ondina |  Povídky
Je letní den. Od rána však ještě nepřestalo pršet. Kapky deště mi bubnují do oken a hrají svou ponurou symfonii. Po skle stékají jako slzy, které roní samo nebe.

Do výuky kurzů zbývají čtyři dny. Seznámím se s novými lidmi, kteří stejně jako já milují a obdivují umění.
Celý den se věnuji milovanému plátnu. Paleta, kde mám na výběr z rozmanité škály barev, mému štětci nabízí, co je mu zrovna po chuti. V tuhle chvíli dodělávám jeho zlaté prameny. Užívám si každý svůj tah stejně, jako můj štětec laská každičký milimetr plátna, který právě pohladily jeho nejjemnější vlasy nanášející vybraný odstín barvy. Je už skoro večer. Ani nestačím sledovat, jak hodiny v jeho společnosti rychle letí. Jsem smutná, protože se Michael zatím neozval. Slíbil, že mi zavolá. Ale nezavolal. Vím, jeho práce je náročná a nebezpečná. Přesto jsem doufala, že uslyším jeho laskavý hlas. Možná doufám zcela zbytečně. Možná, že Michael o mě vůbec nestojí. I já bych na obyčejného kluka zapomněla hned. Třeba je právě teď někde s Isabelou. Sama musím uznat, že je tato žena nádherná a svůdná. K Michaelovi by se opravdu hodila, určitě víc než já. Byli by dokonalým párem... Z této představy mě zabolí u srdce.
Stále cítím jeho košili, která byla plná čehosi ze slunce a prohřáté země. Můžu se v tuhle chvíli stulit alespoň ke vzpomínce na ni.

Rafael Nadal - antukový král Monte Carla♥

23. dubna 2012 v 6:34 | ondina |  Sport
Rafael Nadal je skutečným antukovým králem.


Vyhrál zde i včera, když ve finále turnaje Masters v Monte Carlu PORAZIL Novaka Djokoviče. Neuvěříte mi, jakou OBROVSKOU radost mám. Rafa s ním prohrál v posledních sedmi zápasech. Myslela jsem, že na blogu bude "jen" zpráva o tom, že Rafa v Monte Carlu, jehož antuce vládne už POOSMÉ, prohrál.


Rafael Nadal ZVÍTĚZIL a PORAZIL Novaka Djokoviče ve dvou setech 6:3, 6:1.
Rafa dodal: "Dnešního vítězství si velmi, velmi vážím..."
Krásný den!
Vaše šťastná Ondi.

Atelier duše 5.

22. dubna 2012 v 15:04 | ondina |  Povídky
Přeji krásnou neděli,
dnes sem dávám takový "propojující, ale důležitý" díl k Atelieru. Nemůžu s ním končit nebo začínat kapitolu, proto ho zde uvedu samostatně.
Děkuji za krásné a povzbuzující komentáře, kterých si vážím.♥
Vaše upírka Ondi.

Zůstávám v kriminální laboratoři, kde mě nechal Michael o samotě s panem nedodělaným. Teď ho nesmím zklamat. Věří mi. Věří, že bustu, kterou začala modelovat Sarah, dokončím. Sama jsem zvědavá na tvář, která už brzy pod mýma rukama spatří světlo světa. Mám tu veškerý materiál i nástroje potřebné k tomu, abych pána dokončila. Nechybí vůbec nic. Vezmu si plášť a pustím se do práce.

Upřesňuji základní proporce pana neznámého a trávím svůj čas s ním, místo s Michaelem. S ním. Ve společnosti umělecké hlíny a špachtle, čas trávený modelováním a stylizováním. Musím být přesná. Polštářky mých štíhlých prstů se dotýkají té nádherné, jemné hmoty, mazlí se s každým místečkem obličeje, hladí každý detail tváře. Tohle modelování je mnohem těžší, než jsem zpočátku předpokládala. Nevím, proč to mé srdce tak cítí? Něčemu se brání. Bude zapotřebí hodně velkého estetického cítění, ale vím, že to dokážu. Ještě dnes se Michael s tímto člověkem bude moci seznámit. Dnes ho pozná. Studii očí znám dobře, dokážu si je lehce vybavit. Studovala jsem anatomii, ale tady to není nic jednoduchého. Tyhle oči jsou jiné, zvláštní, zlé, prázdné a cizí. Busta mi právě prozrazuje, o jakého pána jde. Sice ho neznám, ale mé oči do něj vidí. Stejně jako mé srdce a oči slepé Sarah. Už rozumím. Já ano. Vidím zlo.


Atelier duše 4.

21. dubna 2012 v 16:57 | ondina |  Povídky

Můj spánek je až příliš neklidný. Přestože jsem zažil neobyčejný večer strávený s Lindou, díky které jsem na pár hodin zapomněl na veškerou bolest, kterou mi už život stačil během mých pětatřiceti let přinést, vrátil se mi do snu zase ON… Proč? Doufám, že si nenašel další oběť. Mám tak divný, skličující pocit, skoro mě až děsí. Svírá se mi hruď a důvod je mi neznámý. Mé smysly se zbláznily. Proč náhle cítím takový strach? Na čele mám kapičky ledového potu, bojím se. Ale ne o sebe. Mé srdce mi říká, že je někdo v nebezpečí. On určitě udeří znovu. On, brutální vrah, jehož složka nabitá zlem mi leží na stole jako nevyřešený případ. Když zabil svou zatím poslední oběť, slíbil jsem sám sobě i Annie, že jeho zběsilý, krvelačný lov zastavím. Anne byla nádherná mladá dívka se životem před sebou, kdyby ho z ní nevysál ON. Přísahal jsem, že ukončím jeho vražednou, podlou, přízemní hru, kde se hraje podle jeho ubohých a krutých pravidel. Díky němu se už půvabná Anne nikdy neusměje, nepocítí radost nebo třeba i smutek, štěstí a lásku. Její život zmařila jeho touha po krvi, touha zabít. Touha vzít mladý krásný život, který nebyl naplněn.


Atelier duše 3.

21. dubna 2012 v 12:49 | ondina |  Povídky

Spolu s Michaelem se posadíme a objednáme si. Jsem tak nervózní. Dnes večer nesmím nic zkazit. Michael působí velmi přísným až odměřeným dojmem, jistě není z těch, kteří dávají i druhou šanci. Svou nesmím v tenhle okamžik promarnit. Objedná velmi drahé víno.
"Tak na co si připijeme?" Zvedne sklenku s rudou tekutinou, rudou jako krev. Jeho úsměv je však smutný, stejně jako jeho oči. Pohledu plného bolesti jsem si u Michaela všimla už během našeho prvního, i když velmi krátkého setkání. Trápení v jeho očích nešlo přehlédnout a vidím bolest i teď. Přeji si v jeho krásných hlubokých očích zapálit maličkou jiskřičku, ze které by se rozhořel plamen štěstí a přeskočil by v žár vášně.


Pár snů

17. dubna 2012 v 11:22 | ondina |  Nikki Sixx*
Zdravím vás,

PÁR SNŮ.
Mohla bych jmenovat - Marina Anissina + Gwendal Peizerat, Rafael Nadal + Shakira.
Dokonalé páry. Bohužel, nevyšlo to.

Nikki Sixx spolu s Kat Von D. Sluší jim to, co říkáte?



Vy, co mě pravidelně navštěvujete, jste měli možnost se seznámit s nádhernou baladou, která se téměř celá hraje na piano. Ano, mluvím o překrásné skladbě Skin.


Nyní jsem si už jista, že je o tatérce, řekla bych Paní umělkyni Kat Von D.
A protože zmiňuji Nikkiho, přidávám i další bezvadnou věc z alba Saints of Los Angeles. Jde o song "The Animal In Me".
Opět varování předem, Mötley Crüe - to jde většinou o tvrdší hudbu, ale stejně nádhernou.


Krásný den!
Upírka Ondi.
TOPlist