Ariadna 1.

2. března 2012 v 10:00 | ondina |  Ariadna♥
Příběh se odehrává v současnosti v Indianě.
Přeji příjemné čtení.
Oli.♥

…Moře je stejně blankytné jako by se v něm zrcadlil samotný nebeský ráj. Vane příjemný, příznivý vítr, který si pohrává s jejími hebkými, dlouhými vlasy. Jeho zamilované oči jsou okouzleny její nevýslovnou krásou. "Vidíš, milovaná Ariadno, bohové nám přejí. Doplníme zásoby a odpočineme si."
Vlny se o aténskou loď lámou a nechávají za sebou varhánky bílé pěny. Konečně loď dopluje na ostrov Naxos. Statečný Theseus společně s půvabnou Ariadnou vystoupí na břeh. Na ostrov se pozvolna snáší závoj tmy a slunce zmizí za horizontem. Noc se ujímá své vlády a princezna usíná…

Krásná pohádka, odehrávající se v mé hlavě, začíná náhle blednout, mizet, až se ztratí úplně… Vůbec se mi nechce procitnout z příjemného snu ani do tak pěkného červnového dne. Obzvlášť, když se mi o Ariadně zdálo naposledy jako malé holčičce, které její oblíbenou pověst vyprávěla maminka před spaním. Zvláštní sen.
Copak mi tím asi chtěla Ariadna říct? Zachvěji se…



Vstanu a jdu otevřít okno. Neubráním se úsměvu. Na chvíli přivřu oči a nechám teplé a jemné sluneční paprsky laskat mou bledou tvář. Vane lehký, příjemný vánek, který si pohrává s mými dlouhými rudými vlnitými vlasy. Nebe je stejně jasné a modré jako jsou mé oči. Jistě dnes bude nad celým Indianapolis slunce zářit, čeká nás krásný den.

"Ahoj Sáro," pozdraví mě soused, který se vrací z pravidelného ranního běhu.
"Ahoj Rogere," odpovím spíše ze slušnosti.
"Tak, kdy to dáme dohromady?" On si nedá pokoj.
"Až se rozvedeš s Mirkou…" Následuje moje provokativně suchá odpověď a začnu se smát, když vidím ten jeho dotčený obličej.

Okno nechám otevřené. Sama však odcházím do koupelny, těším se na ranní sprchu. Otevřu dveře a cítím, jak vánek zavane otevřeným oknem do místnosti.
Když dokončím pravidelnou ranní hygienu a obleču se do pohodlných kraťasů a tílka, vypiji si kávu. Začíná každodenní stereotyp.

Dojdu do prosluněného obývacího pokoje a přímo s nehynoucí láskou pohladím své největší bohatství. Černé piano. Jediná věc, která mi spolu s cennými notami zbyla. Stále se mi v myšlenkách vrací veškeré příkoří, všechen ten smutek. Tyto pocity dříve převládaly. Nyní se snažím zapomenout a spíše ve vzpomínce vyzvednout radostné chvíle, které jsem v rodné Francii prožila. Zvednu víko, sednu si za piano, položím ruce na klávesy a uvolním zápěstí. Musím se nejdříve rozehrát. Czerného stupnice jsou na rozcvičení nejlepší. A už přichází moment, na který se těším pokaždé. Vzácné setkání s mou opravdovou láskou, panem Beethovenem. Abych jeho "Bouři" zahrála, už dávno noty nepotřebuji. Mé prsty rozehrají jednotlivé tóny Beethovenovy sonáty a přímo se milují s každou klávesou, každou z nich pohladí. Užívám si jen naši společnou chvíli, kdy mám tu čest být ve společnosti velkého mistra. Tato naše chvíle však netrvá dlouho. Dnes večer mě čeká důležitý koncert. Mozartova Fantazie c moll pro klavír, sbor a orchestr. Dostala jsem šanci a hodlám ji plně využít. Snad ani nejsem nervózní, těším se na okamžik, na který jsem čekala snad celých 28 let. A teď je tady.


Končí mi šestatřicítka. Dnešní noc v nemocnici byla opravdu velmi rušná, velmi náročná. Na jedinou chvíli jsem nezamhouřil oči. Jedno střelné zranění, dítě, procházející v noci přes park a pak… Má milá Jane měla problém. Čeká na nové srdce. Je jí 17let. Má život před sebou a já udělám vše, abych ji zachránil. Udělám vše pro to, aby byl její život dlouhý a šťastný.


Nemohu se dočkat večera. Obdivuji vážnou hudbu a skladby velkých mistrů. Mám lístek na Mozartův koncert. Mozartova klavírní Fantazie je jedním ze skvostů. Každý tón piana pohladí po duši.


Blíží se večer, mám za sebou generální zkoušku a vše proběhlo bez problémů.
Stačí se jen upravit, obléct si bleděmodré šaty.
"Jedna, dva, tři…" Nádech, výdech. Jsem trochu nervózní, sál je plný lidí. Ale vždyť jsem právě na tohle čekala celý život. Užiji si vysněný okamžik a zahraji Mozarta tak, jako nikdy v životě. Za chvíli přijde chvíle, kdy vystoupím na pódium a pohladím jednotlivé klávesy. Nesmím se bát. Vždyť jde o nejkrásnější, životní okamžik. O MOU vysněnou chvíli, na kterou jsem se tak moc těšila, ve kterou jsem doufala.


Vcházím do Clowes Hall. Mám místo hned u pódia. Pianistku, která Mozartovu Fantazii dnes večer zahraje, neznám.
Právě přichází. Už teď mi bere dech. Mé oči spatří štíhlou postavu. Tiše vydechnu. Jestli bude hrát alespoň z poloviny tak, jak vypadá, čeká mě velký zážitek. Má dlouhé rudé vlasy. Oblečena je do modrých šatů. Velmi jí to sluší. Nemůžu se dočkat, až začne hrát. Určitě mě čeká velký zážitek.


Ach, je to tady. TEN okamžik, pro který jsem žila.
V sále je přítmí. Mé kroky směřují ke koncertnímu křídlu. Lidé tleskají. Nádherná a jedinečná chvíle. Ukloním se. Jsem dojatá. Vydechnu. Srdce mi bije. Náhle cítím obrovskou nervozitu a zodpovědnost. Co, když něco pokazím? Opět vydechnu a uvolním zápěstí. Položím ruce na klávesy. Nechvějí se a to je dobře. Jako by byly s pianem sžité. Kývnu hlavou, aby ostatní věděli, že jsem připravena rozehrát Mozartovu Fantazii. A najednou, jako by svět kolem neexistoval. Jakmile se rozezní první klavírní tóny, první pohlazení, uklidním se. Nevnímám nic, pouze klavír a překrásnou, tesklivou melodii. Dávám do skladby vše. Své srdce, cit, vše, co jen dokážu. Vnímám jen piano, nádhernou skladbu a své ruce, které ji nyní musí rozehrát. Ruce, které hladí každou jedinečnou klávesu piana. Užívám si každý výjimečný okamžik a jsem šťastná. Plní se mi jeden z největších snů.


Nemýlím se. Rozehrává skutečnou Fantazii. Nejen na piano, ale i v mé mysli. Vypadá jako princezna. V dnešní moderní, zlé době, je to snad až neuvěřitelné. Nevím, zda se více soustředím na ni nebo na nebeskou Mozartovu hudbu. Ocitám se mimo realitu a moc si tyto vzácné okamžiky užívám.
"Píp, píp…" Ne, teď ne…
Ozve se můj pager. Je to jistě naléhavé. Určitě by mě jako vedoucího chirurga o víkendu nerušili, obzvlášť, když mám za sebou službu.
Musím si jít zavolat.
"Cartere, jestli není váš hovor důležitý, tak si mě nepřejte!" Jistě, že to tak nemyslím, ale jen ať pocítí respekt. Udělá to z něj lepšího chirurga a zrovna Carter je na dobré cestě.
"Profesore Ashbo, moc se omlouvám, že vás ruším, ale přivezli Jane. Je na tom zle." Odpoví doktor Carter.
"Hned za Vámi jedu, budu v nemocnici do deseti minut…", proboha, jde o Jane.
Koncert sice ještě nekončí, ale snad budu mít šanci i jindy. Teď musím zachránit Jane.
Dorazím do nemocnice. Má statečná Jane má komplikace. Potřebuje nové srdce. Prohlédnu ji a snažím se ji uklidnit. Je skutečně vyděšená.
"Jen klid, Jane, vše bude dobré." Jde o srdeční příhodu. Ale zvládneme to.
Dnes už zůstanu v nemocnici. Nedovolím, aby se Jane přihoršilo. Slíbil jsem jí, že ji vyléčím. Najdu pro ni nové srdce a to hodlám dodržet. Jane mi věří a já její důvěru nezklamu.
Když ošetřím svou oblíbenou pacientku, vejdu do nemocničního pokoje. Jsem raději poblíž, kdyby nastaly komplikace.
Položím se na pohovku, zavřu oči a myslím na ni. Na tajemnou půvabnou rudovlásku, která rozehrála svou Fantazii nejen na piano. Musím ji znovu vidět, musím ji znovu slyšet hrát. Musím se s ní ZNOVU setkat…
S těmito myšlenkami na ni usínám…
 


Komentáře

1 ilon ilon | 2. března 2012 v 11:31 | Reagovat

Ach - ani nevím, jak teď psát, Olinko ***

VELMI DĚKUJI ZA VĚNOVÁNÍ - vážím si ho moc !!!!!

Ariadna je nádherné umělecké dílo, které jsem si zamilovala hned po přečtení prvních řádků - to už ale víš. Mě ale nevadí ti to psát znovu a znovu, protože pro mě jsi NEJLEPŠÍ.**
Píšeš nádherně, člověk je přímo v ději, na chvíli se odpoutá a je  v prosluněném pokoji v Indianě a přímo cítí ten lehký vánek.
Velmi, velmi se těším na další díl, z toto prvního dílu jsem opravdu nadšená -  je to nádherné !!!!

Hezký pátek, upírko*

118 - Ariadna♥♥♥

2 ondina ondina | 2. března 2012 v 13:56 | Reagovat

Milá Ilonko***,
víš, jak jsem byla (jsem) nervózní...
Věnování je na místě, alespoň malinko můžu poděkovat!
Jsem moc šťastná, že jsi se ocitla přímo v Indianě, to je skvělé!
A moc děkuji, napsala jsi tak krásný komentář, teď nevím, co říct. Moc mě pohladil.
Tak brzy za tebou Ari přijde opět... ;-)
Užij si krásný den a celý víkend!
120-150- dokonalá ilustrace (děkuji!)♥♥♥

3 Janča Janča | 2. března 2012 v 17:51 | Reagovat

Teda Olinko, bylo to nádherné ♥♥♥
Ale já jsem věděla, že bude ;-)
Máš krásný styl psaní, kultivovaný, příjemný a dechberoucí...
Právě poslouchám Mozartovu Fantazii a říkám si, že na Mozarta je to trošku neobvyklé dílo, takové něžné a jemné. Já jsem u něho zvyklá spíše na výrazné a teď nevím, jak bych to řekla, "hlučné" melodie :-)
A tohle rozhodně není typický Mozart, je to jiné, ale o nic méně krásné.
Ale musím přiznat, že jedno spojení mě teda úplně dostalo a to "Profesor Ashba" :D
To opravdu nemělo chybu, ohromně se mi to líbí ten kontrast, náš potetovaný střapatý rocker Daren jako uznávaný kardiochirurg, Oli, ty boříš konvenční pohledy na ctěné pány doktory ;-)
A tak to má být, k čertu s předsudky ;-)
No a pan profesor Daren se nám asi zamiloval na první pohled, do rusovlasé kouzelnice, která umí z kláves vyčarovat ty nejkrásnější tóny...
Nejenom on, ale i já se moc těším, až se znovu setkají :-)
A Olinko, Sára je Ari?
A bude někdy hrát i Déšť? :-)

Když už jsme u Thésea a Ariadny, nečetla jsi náhodou jeden úchvatný dvojdílný román od Mary Renault "Král musí zemřít" a "Býk přichází z moře"?
Jestli ne, tak vřele doporučuju, je to opravdu skvostné čtení :-)

4 ondina ondina | 2. března 2012 v 21:18 | Reagovat

[3]: Krásný večer, milá Janičko!*♥
Ano, já vybrala právě Fantazii hned ze dvou důvodů. Jeden je jasný a ten druhý - je to v moll a to napovídá vše... Říká a hlavně, napovídá to děj. Jaký je začátek, tak příběh i končí. Nemohla jsem tam dát jeho klasické hity, do příběhu mi to nezapadalo. Ale jistě souhlasíš, že je Fantazie nádherná. Je, ano, jiná, než bychom u velkého mistra asi čekali, ale o to krásnější. Já ji miluji a proto asi i Ari. Je něžná jako rudovlasá pianistka.;-)
Prosím, Darena si představ jako "normálního", nebude mít tetování.
A ano, opět jsi uhodla. Jsi velmi empatická!* SÁRA JE ARI! Je však před nimi spooooustu věcí, které prožijí.
A ten spánek je hodně důležitý, stejně jako ta skladba v moll... První díl říká, jak vše skončí... Když jsi mi napsala, že budeš povídku číst, udělala jsi mi nesmírnou radost. To je čest! Vynasnažím se, aby jsi byla spokojená.

Ale Janičko, Déšť se "konat" nebude (tedy v tom pravém slova smyslu, který máš na mysli -jinak docela se tam v jistou chvíli o déšť jedná, jak jinak u mě, že?), zato jiné... ehm, melodie. Uvidíš sama. Dnes ráno jsem s Ari byla a ... nemůžu prozradit, jen, i pro mě to byl silný okamžik.
A pokud se ptáš přímo na Déšť - ty mě tak znáš! Ten bude v povídce, která se jmenuje "Hurikán". Časem se tady zřejmě objeví. Uvidím... Tam déšť je!

Ach, román neznám!! Copak mi uniklo?? Hned ho pozháním, to musím přečíst.
Já jsem se orientovala podle Monteverdiho a Rinucciniho, to vše bude v povídce dál. Miluji "LAMENTO". Knižně znám jen pověst... Ale děkuji, knihy si hned vyhledám v knihovně a pokud tam nebudou, nechám si je objednat. *♥
A Janičko, velmi si vážím tvého komentáře! Dojala jsi mě a děkuji!
Krásný večer!

5 ondina ondina | 2. března 2012 v 22:01 | Reagovat

[3]: A ještě jedna věc, Janičko... Když jsem si vybrala Mozarta, hned jsem si vzpomněla na TEBE. To JSI TY!
Děkuji za nádherný komentář, moc si ho vážím.

6 ilon ilon | 3. března 2012 v 9:37 | Reagovat

Dobré ránko, Olinko***,

velmi, opravdu velmi se těším, až za mnou opět Ari dorazí - to budou chvíle, na které se nedá netěšit, to víš :-)  :-)

Dnes je u nás překrásně, sluníčko pálí přímo jako v Indianě - to by se Ari líbilo ;-)
Já doufám, že je u vás také tak krásně, jako u nás - a možná vám už na zahrádce vyrašily nějaké kytičky - co já vím - třeba sněženky, nebo krokusy **

Užij si dnešní den !!!
118 - ♥ FY ♥♥♥

7 xoxo_Lady xoxo_Lady | E-mail | Web | 3. března 2012 v 10:11 | Reagovat

Přeji krásný den, má milá!:-*
Přišla jsem tě navštívit s tím, že doženu všechny tvé články, které jsem zmeškala a co to nevidím!! Povídka, TVÁ povídka, na kterou jsem tak neukojitelně čekala!♥
Okouzlila jsi mě hned první větou!<3 Píšeš přesně tak nádherně a emočně, jak jsem si myslela. Bylo mi jasné, že píšeš prostě úchvatně, přeci to poznám z toho, jak se vyjadřuješ, jak píšeš články, komentáře... to vše z toho plyne a opravdu jsi předčila všechny mé očekávání! Celý příběh jsem četla se zatajeným dechem a hrozně mě zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál a moc moc doufám, že bude Jane v pořádku.
Zlato, opravdu fascinující příběh a já jej miluji už teď, po prvním díle!!<3 Děkuji Ti za zážitek!♥♥♥

Mimochodem - chtěla jsem se také omluvit, že jsem o sobě tak dlouho nedala vědět, ale tento týden mám v plánu ti KONEČNĚ odepsat na mail, tak doufám, že mi odpustíš všechny mé hříchy!:-D

8 xoxo_Lady xoxo_Lady | E-mail | Web | 3. března 2012 v 10:12 | Reagovat

V tom okouzlení jsem ještě zapomněla napsat, jak moc se mi líbí Ilončina dvě díla k této povídce. Jsou stejně nádherná jako samotný příběh naší úžasné Ondi!!♥♥♥

9 ondina ondina | 3. března 2012 v 11:19 | Reagovat

[6]: Krásný den, Ilonko***!
Tak jsem s Ari mluvila a měla bych TOBĚ vyřídit JEJÍ poděkování, veliké a navíc, zítra snad opět přijde. Ari se bude velmi snažit...
Mám pocit, že má raději déšť a nebudu příliš prozrazovat ;-), miluji ty scény, kdy prší v Indianě. Doufám, že se budou líbit i tobě! A hlavně JEZERO... Už za chvíli, někdy kolem 5.dílu.
V neděli se bude na tebe Ari těšit!*♥
Děkuji za krásná slova, vážím si jich velice! To jistě víš!!
Ach, u nás vykvetly sněženky, vždy nejprve vykvetou na hrobečku Linečka, vždy mě to dojme. A vždy nad tím brečím...
Ale moc čekám na jiné květinky, TULIPÁNY, ty budou letos tím nej... * Mám s nimi velké plány! A drž mi palce, prostě, tohle MUSÍ vyjít!*
120-150- *** v dešti♥♥♥

[7]:[8]: Milá Ladynko*, i já tobě přeji krásný den!
Děkuji. Vlastně nevím, co říci... Jsem opravdu velmi ráda, že jsi povídku četla. Vážím si toho. A vážně, že tě má písmenka nezklamala.
Není to TA povídka, o které jsem na blogu psala. Jak vidíš, zmizely rubriky kolem twins a Atelier byl o nich. Předělávám ji, zrovna nyní. Příběh Ari, resp. Sáry, je zbrusu nový. Není to dlouho, co jsem ho psala, chvilička. Poslouchala jsem Monteverdiho Lamento a bylo "vymalováno".
Ladynko, teď snad můžu prozradit jediné. Milovaná Jane bude žít, bude v pořádku. To můžu slíbit už nyní...
A ještě moc děkuji, že jsi zmínila ty krásné obrazy. Ilonka umí, já vždy smekám a obdivuji její talent, proto jsem nadšená, že zrovna k Ari vytvořila takovou krásu.

Děkuji za tvá krásná slova, hlavně Ari (Sára) děkuje!

[3]: Janičko*,
ještě k tobě.
Na něco jsem úplně zapomněla. Jak píšeš o tom spojení Darena jako chirurga... Já dala něco přečíst mamince a ona se nejdříve tak smála. Prý Daren... Hm, ale já ho vždy v mých povídkách "zabiju", nemá to se mnou, chudák, lehké. Tak jednou MUSÍ být velký klaďas... To by bylo naopak přeMichaelováno! ;-) A hádej, proč se Jane jmenuje JANE? :-)
Krásný den, Jani!♥

10 Janča Janča | 3. března 2012 v 21:05 | Reagovat

Olinko ♥
Krásný večer :-)
Olííííííí, to jako fakt, s tou Jane?
Já nemám slov, tohle mě vůbec, ale vůbec nenapadlo, protože na svoje jméno nejsem vůbec zvyklá myslet v jiném jazyce, tak jako třeba u naší Katky, které běžně říkáme Katy nebo Katyn.
Ale dojala jsi mě, opravdu :-)
Strašně moc...
Děkuju, udělala jsi mi obrovskou radost a cítím se teď tak nějak privilegovaně ;-)  :D
Jsi prostě úžasná, ale to my tady všichni víme ;-)
A i mě jsi uklidnila, že bude Jane v pořádku, protože jsem se bála, co s ní bude.
A s tím Darenem, to je ale škoda, že nebude mít tetování, já jsem se tak těšila na váženého pana doktora, který boří zažité představy o ctihodném povolání :D
Ale piercingy mít bude, to bys mu přece nemohla udělat, obrat ho o tak výrazný rys? A co ten úžasný střapatý účes, doufám, že nám ho úplně nezměníš, já nechci "normálního" Darena ;-)  :D
No a tak ty ho v povídkách zabíjíš??!! No to je ale hrozné, chudáček Daren, ale když on byl nejdříve tím "subjektem" jedním, nesympatickým :D
To se pak nedá nic dělat ;-)
U předchozícho komentáře jsi nakousla Ateliér, a to ti musím přiznat, že mi nikdy nepřestane být líto, že už tam nebudou twins, samozřejmě ji budu číst, jestli se rozhodneš ji zveřejnit, ale vždycky si tam budu představovat Toma s Billem, té představy se už asi nikdy nezbavím :-)
A Ilonka psala o krásném počasí, tak krásně bylo dneska i u nás, nádherně slunečno, ale zima, ledový a silný vítr. Byli jsme se projít do Lubiny na hřbitov a na přehradu, není to daleko, tam i zpátky asi deset kilometrů, ale bylo to pro mě dost náročné, mám obavy, aby jsem znovu neonemocněla, protože jsem dost promrzla a z nosu mám Niagárský vodopád :D
A po sněženkách u nás teda není ani vidu, pilně jsme špehovali zahrádky a nic, jenom kočky se vyhřívaly, ale čemu se divím, když přehrada byla ještě zamrzlá, před čtrnácti dny tam byla ledová plochá dráha, tak silný tam byl led :-)
Tady je fotečka :-)
Obrázek je maličký, pro zvětšení musíš kliknout.
Hledala jsem obrázek zamrzlé, nebo zimní přehrady, ale nenašla, tak jenom letní :-)
http://sport.infocesko.cz/content/beskydy-plavani-vodni-sporty-vodni-nadrz-vetrkovice.aspx

11 Janča Janča | 3. března 2012 v 21:10 | Reagovat

A ještě jsem něco chtěla a zapomněla :D
Jak jsem psala o obrázku Darena a Sáry, že vůbec netuším, kdo na něm je, tak nevím, jestli jsi mě správně pochopila :-)
Myslela jsem to ironicky, protože jsem okamžitě poznala Darena a TEBE, tak úžasně to Ilonka nakreslila ;-)  :-)

12 Janča Janča | 3. března 2012 v 22:31 | Reagovat

Olinko, ještě k těm knížkám, myslím, že v knihovně je určitě seženeš, já jsem je taky měla odtamtud. Je to klasika, myslím, že se ti bude líbit. Mary Renault je skvělá spisovatelka, četla jsem od ní i další knížky a všechny se mi líbily. Ona píše romány ze starověkého Řecka a má i úžasnou trilogii o Alexandrovi, cokoliv si od ní přečteš, tak budeš určitě spokojená :-)
Já od ní třeba miluju "Do poslední kapky", ale vždycky u toho strašně řvu :D

13 ondina ondina | 4. března 2012 v 6:55 | Reagovat

[10]:[11]:[12]: FAKT, Janičko!*

Jinak, přeji krásnou neděli!
Jestli máš radost, tak jsem i já ráda!
A s Darenem alias profesorem :-D - tetování nebude, to opravdu ne, ale pozor, pierc ve rtu mu nechám a střapatý účes (jej, to jsi napsala moc hezky) taky. Jo a ještě jedna věc, kterou jsme daly nezávisle na sobě, tak snad se nebudeš zlobit, až ji budeš v povídce číst. Já také použila spojení se SAFÍRY!! Čteš mi myšlenky! :-)
Chudák Daren, jak byl Subjektem a já si tak psala, vždy to "schytal". Ale neboj, teď už NE!
Teda, Atelier, a tak dobře, já ho zveřejním. Chybí mi poslední tři, dvě kapitoly. Nedokázala jsem tam dát ty city, jsou strašně syrové. Psala jsem ho - nooo, už heeeeeeeezky dlouho. Víc než rok. Teda asi tak.
Copak to čtu? Vždyť jsi nemocná! A hned tolik kilometrů!!
Ale ano, já to pochopila.
A knihy, ty si vypůjčím hned v týdnu. Tuhle autorku skutečně neznám *stydí se*, ale slibuji, že vše doženu. Mám doma knihu o Slashovi a Heroinové deníky, tak jsem ve svém živlu... Ale Mary Renault mě zaujala, obzvlášť, pokud jde o tohle téma. Děkuji za typ!
Krásný den, milá Jani!*

14 Kim Kim | Web | 7. března 2012 v 6:53 | Reagovat

Ahoj Oli! :-*

Páni, ja nemám slov, neviem, ako by som ťa vychválila. Je to tak úžasné, dokonalá symfónia slov.. Smrkám. Si skvelá zlatíčko!!! ♥

Krásny deň ;)

15 ondina ondina | 8. března 2012 v 9:16 | Reagovat

[14]: Ahoj Verunko :-*,
nejprve děkuji, moc mě tvůj koment potěšil. Ale teď bych nejraději první díl smazala a některé CHYBY předělala. Stále jsem nevěděla, CO je to NĚCO, s čím nejsem spokojená a už TO vím. Takže je možné, že díl smažu a trochu předělám.
Moc děkuji za tvá milá slova.
Krásný den :-)**

16 ondina ondina | 8. března 2012 v 14:06 | Reagovat

[14]: A ještě jsem ti opět chtěla napsat k tobě, ale nejde mi tam ten koment poslat. Takže ti gratuluji! A ať vyhraješ!!♥
A samozřejmě, užij si Gunners!!*
Krásný den!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist